Sopka

Karel Plíhal

1:V kBmaždém je sG#opka, zdánlivě spBmící,
C#ed níž jsme zcD#mela bBmezbrannFí,
Bmobčas nám dG#outná pod čepBmicí,
tC#o se jen vD#mrtí zBme spFanBmí.
2:Ale pak náhle u ranní kávy
či večer v baru u sklenky
začne se čertit, jen místo lávy
vychrlí divné myšlenky.
3:Myšlenka - myška, hladová věčně,
zábrany lehce přehryže,
utečeš z domu k pohledný slečně,
toužíš po stavu beztíže.
4:A sopka se činí a tělo se chvěje
jak země kdesi pod Etnou,
oči se lesknou a slečna se směje,
dokud se ústa nestřetnou.
5:Nejmenší z všedních přírodních dramat,
a jak nám dává do těla,
a budem se trápit a budeme klamat
a zbyde z nás trocha popela.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:23:41.722+00:00
Výsledky hledání: